Jak dál pracovat s RVP? Národní metodické kabinety diskutovaly o revizích i podpoře škol

Jak poznat, co v rámcových vzdělávacích programech funguje a co je potřeba zlepšit? A jak zajistit, aby případné změny skutečně pomáhaly školám a učitelům? Těmito otázkami se zabývali členové šesti sekcí Národních metodických kabinetů NPI na zářijových jednáních. Diskutovali o dalších revizích RVP, zkušenostech škol i podpoře učitelů.

Praha, 20. 10. 2026

Ne každé zjištění musí vést ke změně RVP

Jedním z hlavních témat bylo, jak by měly revize RVP do budoucna probíhat. Odborníci se shodovali na tom, že je důležité průběžně sledovat, jak se školám daří podle RVP učit, co jim pomáhá a kde narážejí na obtíže.

Jak během jednání sekce Předškolní a prvostupňové vzdělávání připomněla PhDr. Hana Splavcová, Ph. D. z NPI ČR: „Revize ještě neznamená úpravu RVP, je to naopak něco, co by se mělo dělat nepřetržitě.“ Jinými slovy, revize neznamená, že se bude RVP každý rok přepisovat. Znamená především průběžně zjišťovat, jak funguje v praxi. Někdy se může ukázat, že je potřeba něco upravit přímo v RVP, jindy školám více pomohou konkrétní výukové materiály, metodická doporučení nebo vzdělávání učitelů.

Co nám říkají zkušenosti škol a výsledky žáků?

Další důležitou otázkou bylo, jak při revizích využívat informace ze škol, výsledky žáků a odborné výzkumy. Nestačí totiž data pouze shromažďovat. Je potřeba jim porozumět a využít je při rozhodování o tom, co dál. „Důležité je, aby se data opravdu promítla do revizí RVP,“ zaznělo od Ing. Evy Píšové, Ph.D. z Asociace metodiků AMATE z.s., členky sekce Jazyk a komunikace.

Pokud se například ukáže, že žáci mají v určité oblasti potíže, nemusí to automaticky znamenat, že je špatně nastavený RVP. Důležité je zjistit, proč se to děje. Roli mohou hrát podmínky výuky, čas, který mají učitelé k dispozici, nebo chybějící systematická metodická podpora.

V diskusích zazněl také návrh podpořit výzkum, který by pomohl lépe vyhodnocovat data ze škol a využívat je při dalších revizích RVP. Na důležitost práce s těmito informacemi upozornil také Mgr. Tomáš Koudela, Ph.D. z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, člen sekce Kultura, umění a zdraví: „Důležité je nejen data ze škol sbírat, ale také vědět, kdo je bude vyhodnocovat a jak se jejich výsledky využijí při dalších revizích RVP.“ Otevřel rovněž téma vizuální gramotnosti, tedy schopnosti porozumět informacím předávaným prostřednictvím obrázků, grafů a dalších vizuálních sdělení, a jejího zohlednění v RVP.

Školy potřebují nejen dokumenty, ale i praktickou podporu

Členové kabinetů se věnovali také tomu, co školy potřebují, aby dokázaly změny promítnout do výuky. Vedle srozumitelných dokumentů jsou to především konkrétní příklady, vzdělávací materiály a možnost sdílet zkušenosti s kolegy.

Důležitou roli přitom mají koordinátoři školních vzdělávacích programů, kteří pomáhají pedagogickým týmům s tvorbou a úpravami ŠVP. Jak upozornila Mgr. Zuzana Kuželová Chytilová ze sekce Kultura, umění a zdraví: „Důležité je věnovat se koordinátorům ŠVP. Ti by to měli dobře ovládat.“

Jedním z podnětů proto bylo zaměřit se na jejich vzdělávání a podporu. Kabinety se zároveň věnovaly tvorbě a posuzování vzdělávacích materiálů a rozvoji učících se komunit, ve kterých mohou učitelé společně hledat řešení konkrétních situací z výuky.