Co platilo včera, je dnes pasé. Lidé budou muset být více univerzální
Tlak na robotizaci a digitalizaci žene trh práce a očekáváné kompetence zaměstnanců na hranu možného. Zatímco v minulosti trvaly pracovní
a vývojové revoluce stovky let, nyní můžeme podle expertů očekávat změny co dvě desetiletí. Aby lidé obstáli, budou se muset učit přizpůsobovat jako univerzální vojáci.
S rozvojem informačních technologií a tlakem na efektivní a levnější práci dochází čím dál tím rychleji ke změně požadavků, jaké mají zaměstnavatelé na své podřízené. Zatímco v roce 2015 patřilo mezi klíčové a žádané kompetence řešení složitých problémů, spolupráce s ostatními, vedení lidí či kritické myšlení a vyjednávání, o pět let později byla prioritizace dovedností jinačí. Prim stále sice hrálo řešení složitých problémů, ale následovaly schopnost kriticky myslet, kreativita, vedení lidí a spolupráce s ostatními - napříč obory.
Ač by se na první pohled mohlo zdát, že jde více méně pořád o to samé, přesuny jednotlivých oblastí
v rámci žebříčků značí, že během pěti let došlo k rychlé proměně. Navíc od roku 2017 do současnosti se změnily požadavky na dovednosti o sedmdesát procent. Trendem tak je jednoznačně dynamicky se měnící pracovní prostředí. Podle expertů z řad personalistů a odborníků na trh práce dojde
k tomu, že polovina zaměstnanců se bude muset do dvou let rekvalifikovat. Nemusí jít přímo
o návrat do škol nebo na kurzy, tito pracovníci budou muset projít minimálně proškolením na nové technologie na svých pracovištích.
Týká se to mimo jiné i administrativních pracovníků, u kterých jsou například papír
a propiska přežitek. Může za to důraz na rychlost, možnost sdílení s kolegy a také tlak na úspory, že vedoucí své podřízené tlačí do digitalizace jejich práce. V této souvislosti se lze setkat s termínem upskilling, což je pojem pro zvyšování kvalifikace, díky které si lze udržet své stávající zaměstnání.
Mezi další nejvíce poptávané dovednosti patří podle Světového ekonomického fóra například flexibilita, umění se přizpůsobit změnám, ochota učit se novým věcem či vlastní management práce. A pracovníci by si měli být schopni vyhodnotit, zda jimi používané postupy jsou stále aktuální, nebo je lepší je opustit.
Krize jsou líhní změn
Změny nejsou jen hudbou současnosti, většina dětí a mladistvých nyní žije ve světě, který bude diametrálně odlišný, až budou v produktivním věku. Ačkoliv si to nyní možná neumíme představit, očekávají experti, že vznikne řada nových pracovních pozic, přičemž část těch původních zanikne. Ze zprávy společností Boston Consulting Group
a The Aspen Institute Central Europe o českém pracovním trhu mimo jiné vyplývá, že se zvýší podíl specialistů na úkor odborných pracovníků. Rovněž bude větší poptávka po řemeslnících.
Vlivem robotizace taktéž vzroste poptávka po operátorech strojů, zatímco pracovníci ve službách budou nedostatkovou profesí. Kvůli digitalizaci a zefektivnění procesů se také sníží zájem o úředníky nebo nekvalifikované profese.
Z toho důvodu i české Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem (NPI) reaguje na změny na trhu práce a snaží se do škol zařadit výuku digitálních, informačních nebo komunikačních kompetencí. Důraz chtějí obě instituce dávat i na kritické myšlení. Myšlenkou totiž je, že se nelze dostatečně připravit na to, co děti jednou čeká a je více než jisté, že se budou muset umět přizpůsobovat aktuálním trendům. K tomu, aby z nich byli úspěšní univerzální vojáci, budou potřebovat právě výše zmíněné dovednosti.
Podle britské studie The Future of Jobs: Employment in 2030 budou již v roce 2030 mezi klíčovými schopnostmi a dovednostmi například odhad situace a dělání rozhodnutí, strategie, jak se učit a aktivní učení. Důležité taky budou analýzy systémů, komplexní řešení problémů nebo monitoring výkonnosti sebe sama, ostatních kolegů a své organizace.
