Nejčastější dotazy

Proč vůbec dělat revizi v ZUŠ, když současná podoba RVP ZUV není vůbec špatná?

“Rychlost technologických, hospodářských, sociálních, kulturních a environmentálních změn je bezprecedentní. Navíc lze očekávat, že se tempo změn bude i nadále zvyšovat. Tyto výzvy jsou pro současný svět natolik zásadní, že je nezbytné, aby na ně reagoval i vzdělávací systém. Původní role a postavení formálního vzdělávání se tak musí změnit. S výše uvedeným souvisí nutná potřeba inovovat obsah a způsob vzdělávání na všech jeho stupních” – citace ze Strategie 2030+. 

To, že současné RVP ZUV bylo před více jak dvaceti lety kvalitně zpracováno je dnes výhodou, protože plánovaná revize dnes může mít podobu především modernizace a aktualizace tohoto dokumentu. 

Při návštěvách Koncepčního týmu NPI ČR v jednotlivých krajích ČR vyplynulo z rozhovorů s řediteli ZUŠ deset nejčastěji se opakujících argumentů, proč je revize potřebná i v základním uměleckém vzdělávání:

Proč dělat revizi RVP ZUV? 

(výroky ředitelů/ředitelek ZUŠ ze „Spanilých jízd“ NPI po ČR – listopad 2025 až únor 2026) 

„Svět se změnil, škola má připravit na budoucnost, ale my sami dnes nevíme, jak bude budoucnost vypadat.“

„Děti se změnily, jsou zavaleny informacemi, jsou zranitelnější, méně odolné a hledají zkratky k úspěchu.“

„Změnili se rodiče, dítě je často partner, pro kterého rodiče hledají smysluplné uplatnění, jsou sebevědomější a už jim nestačí informace, že si nás neplatí.“

„Mění se učitelská profese a měli bychom jít s dobou a naučit se mluvit jazykem stejného kmene, jazykem moderní pedagogiky.“

„My neučíme jen hrát na nástroje, malovat nebo hrát divadlo, nám jde o celkovou osobnost dítěte, ale nemluvíme o tom dostatečně.“

„Prostřednictvím kompetenčního učení si zvědomit, co vlastně v ZUŠ už dávno děláme, ale pro nás to bylo zatím jen tak mimochodem.“

„Musíme lépe popsat, co děláme pro společnost, ne jen vyzdvihovat naši „výběrovost“ a pojmenovávat, jak to dětem šijeme na míru.“

„Ve školách je stále více dětí se spec. vzděl. potřebami, cizinců a my nejsme připraveni jim poskytnout podporu, jakou potřebují – chceme, ale nevíme jak a nebavíme se o tom.“

„Musíme zůstat školami a být v souladu se Strategií 2030+, musíme si uvědomit, že žák je v systému regionálního školství jen jeden a nenavštěvuje jenom nás.“

„Revize je opětovná příležitost opravdu provázat umělecké vzdělávání v ČR v jeho vertikále a definovat, proč my potřebujeme konzervatoře a proč konzervatoře potřebují nás.“

Jaké jsou hlavní výzvy, které základní umělecké vzdělávaní čekají?

Základním předpokladem úspěšné modernizace vzdělávání je přijetí kompetenčního pojetí vzdělávání žáků. Bude se při tom vycházet z inovovaných klíčových kompetencí, které budou shodné napříč kurikulárními dokumenty. ZUŠ tak budou mít totožné kompetence, s jakými pracují i ostatní druhy škol, ale budou nastaveny specificky pro umělecké vzdělávání. 

Kompetenční přístup neznamená odklon od znalostí a dovedností. Jde naopak o podporu schopnosti žáků tyto znalosti a dovednosti uplatnit v praxi. Tyto klíčové kompetence (8) zohledňují doporučení Rady Evropské unie o klíčových kompetencích pro celoživotní učení a posouvají vzdělávání v duchu Strategie vzdělávací politiky České republiky 2030+ do 21. století.

Čeho se revize týká především (…a čeho nikoliv)?

Budou definované nové klíčové kompetence pro ZUV a oproti stávajícím (3) se rozšíří (8) – nejedná se ale o zásadní proměnu vzdělávacího obsahu, neboť v procesu výuky se s novými kompetencemi již v současnosti pracuje. Jen nejsou v prostředí ZUV definované a popsané. Proto se předpokládá, že rozšíření klíčových kompetencí bude pouze modernizací a popisem toho, co se v současnosti ve školách už děje.

Rámcové učební plány budou stanovovat pouze celkový počet hodin za daný stupeň (v tzv. uzlovém bodě) - to znamená, že celkový počet hodin se nebude se nijak upravovat a pouze v Hudebním oboru se nastaví stejný princip určení závazných hodinových dotací, jaký je v současnosti u ostatních kolektivních uměleckých oborů (VO, TO, LDO).

Budou vytvořeny podmínky pro rozvoj digitálního vzdělávání všech žáků a učitelů – současný RVP ZUV nebyl (na rozdíl od ostatních typů škol) s ohledem na přicházející nové technologie v předcházejícím období revidován. Proto bude nyní umožněno uplatnit digitální technologie i v uměleckém vzdělávání na ZUŠ.

Bude redukován vzdělávací obsah za účelem jeho trvalého porozumění – hlavní těžiště vzdělávacího procesu bude přeneseno na kompetenční učení. To ale neznamená, že oborové znalosti a dovednosti budou ve výuce opominuty. Přijetí nových klíčových kompetencí nesnižuje důležitost zvládání uměleckého “řemesla”, to zůstává i nadále důležitou součástí uměleckého vzdělávání.

Posílí se formativní hodnocení a sebehodnocení žáků. Nový RVP ZUV bude k dispozici v informačním systému (tzv. "rozklikávacím"), který bude dálkově přístupný, budou ho tak moci využívat nejen ředitelé a učitelé ZUŠ, ale také rodiče a žáci.

Jaké klíčové kompetence se budou ZUV po revizi týkat?

Klíčové kompetence budou nastaveny ve stejném pořadí jako pro předškolní a základní vzdělávání. Budou společné pro všechny umělecké obory a bude zachovávána kontinuita a totožné pořadí jako u předškolního a základního vzdělávání.

Jedná se o následující klíčové kompetence: 

Klíčová kompetence k učení zahrnuje schopnost efektivně plánovat a organizovat čas na osvojování uměleckých znalostí a dovedností, což podporuje samostatnost, motivaci a rozvoj uměleckého potenciálu v celoživotní perspektivě. 
Klíčová kompetence komunikační rozvíjí schopnost naslouchat, porozumět druhým a kultivovaně vyjadřovat myšlenky, záměry a postoje, včetně uměleckého vyjadřování. 
Klíčová kompetence osobnostní a sociální umožňuje sebereflexí rozpoznat silné a slabé stránky, podporuje kvalitní mezilidské vztahy a zodpovědné zapojení do společných uměleckých aktivit, zároveň klade důraz na duševní a fyzickou pohodu, rovnováhu a adaptabilitu. 
Klíčová kompetence k občanství a udržitelnosti rozvíjí odpovědnost vůči společnosti, životnímu prostředí a kulturním hodnotám, podporuje aktivní zapojení do občanského života a porozumění roli umění a kultury v rámci udržitelného rozvoje.
Klíčová kompetence k podnikavosti a pracovní rozvíjí schopnost realizovat společenské, kulturní a umělecké projekty prostřednictvím vlastní tvůrčí práce, činorodosti, flexibility, adaptability a efektivní týmové práce. 
Klíčová kompetence k řešení problémů rozvíjí schopnost kriticky posuzovat a navrhovat optimální řešení složitých situací, podporuje kritické myšlení a vnímání překážek jako příležitostí k učení a osobnímu růstu. 
Klíčová kompetence kulturní rozvíjí vnímavost k uměleckým hodnotám a kulturní rozmanitosti, přispívá k uchovávání a předávání kulturních a uměleckých hodnot a podporuje tvůrčí myšlení, kreativitu a mezikulturní dialog. 
Klíčová kompetence digitální představuje schopnost efektivně využívat digitální technologie v umělecké tvorbě i každodenním životě, s důrazem na kritický přístup k digitálním médiím a etické a bezpečnostní aspekty.

Co znamená kompetenční učení v ZUŠ?

Kompetenční pojetí vzdělávání v RVP ZUV bude vyjádřeno dvěma vzájemně propojenými liniemi. 

První linii tvoří klíčové kompetence. Jsou vymezeny závaznými očekávanými výsledky učení (OVU) v uzlových bodech a doplněny vzdělávacími strategiemi učitele. 

Druhou linii představují očekávané výsledky učení uměleckých oborů, které budou kompetenčně formulované. To znamená, že směřují žáka k tomu, aby uměl/dokázal své vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty uplatňovat v různých situacích (ve škole i v životě). OVU definují obsah jednotlivých uměleckých oborů a současně jsou propojeny s OVU klíčových kompetencí.  

Kompetenční učení se odehrává ve škole, kde není cílem jen vytváření kvalitních uměleckých „výstupů“ (výkonů) žáků, ale kde se prostřednictvím umělecké činnosti rozvíjí tvořivá, samostatná a spolupracující osobnost žáka. Nejde tedy pouze o to „co žák předvede“, ale také jak přemýšlí, jak se učí, jak spolupracuje s druhými, jaké má hodnotové postoje a jak rozumí umění i sobě samému. Zatímco tradiční vnímání úspěchu školy je často spojováno s výkonem, soutěžením, krásou výsledného uměleckého díla, interpretačními schopnostmi žáka, množstvím pořádaných školních akcí apod., kompetenční učení zdůrazňuje osobnostní růst každého dítěte, individuální přístup učitele a upřednostňuje proces (cestu) před (momentálním) výkonem.

Mnoho ZUŠ je hodnoceno (kritéria úspěchu a kvality) podle měřitelných a úzce pojatých ukazatelů (počty vítězství v soutěžích, množství vystoupení, výstav, veřejných produkcí, počtů žáků přijatých na konzervatoře apod.). Tato kritéria nejsou samozřejmě bezcenná, ale nepředstavují cíl základního uměleckého vzdělávání. Jde pouze o výsek různých vzdělávacích nástrojů, které škola při směřování žáků ke klíčovým kompetencím používá a které na ZUŠ, prostřednictvím RVP ZUV, klade stát. „Umělecké dílo“ dítěte nebo jeho „momentální výkon“ jen málo vypovídá o tom, co se žák naučil, jakým způsobem přemýšlí a zda dokáže samostatně rozvíjet svůj potenciál i v budoucnu. Kompetenční učení v zásadě proměňuje optiku, jakou se díváme na to, co je kvalita vzdělávání na ZUŠ a posouvá nás od otázky „Co škola vyprodukovala?“ k otázce „Co se žák naučil a jaké kompetence pro život při tom získal?“ 

Přispěje revize k provázání systému na sebe navazujícího uměleckého vzdělávání v ČR?

Snahou je, aby revize rámcových vzdělávacích programů umožňovali vzájemnou prostupnost mezi školami, které svým uměleckým zaměřením na sebe přirozeně navazují.

K vzájemné provázanosti by měly přispět především společné klíčové kompetence, kompetenční pojetí výuky, rovný přístup ke vzdělávání a další prvky, které jsou všem revizím RVP, které NPI ČR realizuje, společné. To by mělo mít dopad i na přípravu a směřování studentů vyšších uměleckých škol, kteří projeví zájem o profesní dráhu pedagoga na ZUŠ.     