Jak na ŠVP PV
Nabízíme podporu, nástroje a inspiraci pro vaši cestu k modernímu vzdělávání
Manuál k tvorbě školního vzdělávacího programu
Tento Manuál vám poslouží jako praktický průvodce při vytváření školního vzdělávacího programu v souladu s aktuálním RVP PV 2025. Nabízíme vám ověřené postupy a doporučení, jak vytvořit originální ŠVP respektující specifika vaší mateřské školy a potřeby dětí ve vašem zařízení. A protože nedílnou součástí prací na ŠVP je i třídní plánování, připravili jsme pro vás Manuál k plánování ve třídě. Všechny tyto informace naleznete na těchto stránkách, zároveň si je můžete stáhnout ve formátu PDF.
Seznamte se s RVP PV
Než se pustíte do práce s Manuálem k tvorbě školního vzdělávacího programu, věnujte prosím čas prostudování všech dostupných materiálů. Kompletní znění dokumentu včetně metodické podpory najdete přehledně zpracované na portálu https://prohlednout.rvp.cz/.
Proces tvorby ŠVP
Povinností školy je při tvorbě ŠVP postupovat podle kapitoly 7., „Zásady pro zpracování, vyhodnocování a úpravu ŠVP“, která je uvedena v RVP PV. Tvorba ŠVP je systematický proces. Je důležité, aby vedení školy vytvořilo pro tvorbu ŠVP týmové prostředí. Je třeba zvážit možnosti jednotlivých členů týmu, tzn. čím a v jakém směru kdo může přispět. Vhodné je organizovat pravidelné schůzky, kde se budou diskutovat jednotlivé části ŠVP a sbírat zpětná vazba. Důležité je stanovit si harmonogram prací a časový plán. Rozdělit si práci na jednotlivé menší kroky a určit jejich posloupnost. Dobře promyšlený harmonogram kroků může práci zefektivnit a předejít přepracovávání již hotových částí ŠVP.
Před samotnou tvorbou ŠVP je vhodné:
nastavit podmínky pro práci;
seznámit se s RVP PV a související metodickou podporou;
analyzovat současný stav (současný ŠVP, personální a další podmínky, vize a profilace školy, ...);
potvrdit, upravit nebo nastavit vizi a cíle školy.
Dále je třeba postupovat dle výše uvedené kapitoly 7. Manuál nabízí inspiraci pro ty části ŠVP, které jsou nové nebo významně upravené.
Charakteristika ŠVP
Do této části ŠVP uvede škola vzdělávací strategie, které směřují k rozvoji klíčových kompetencí a základních gramotností. Při popisu vzdělávacích strategií je důležité jasně a konkrétně uvést, jakým způsobem budou rozvíjeny očekávané výsledky učení (OVU) klíčových kompetencí a základní gramotnosti uvedené v RVP PV.
Ke každému OVU klíčových kompetencí, ke čtenářské i matematické gramotnosti je třeba přiřadit odpovídající vzdělávací strategie, nebo naopak. Některé vzdělávací strategie se budou opakovat, ke každému OVU bude obvykle přiřazeno několik vzdělávacích strategií. Způsob grafického zpracování není určen.
Systém pedagogického diagnostikování, který si mateřská škola nastaví, má být přehledný, smysluplný, účelný a zároveň má poskytovat učiteli prostor pro variabilitu. V ŠVP je popsáno, jak učitelé svá zjištění dále využívají. Nastavený systém pedagogického diagnostikování je východiskem pro zajištění individualizace vzdělávání dětí na základě jejich potřeb, možností a zájmů.
Vzdělávací obsah
Integrované bloky ve flexibilním uspořádání
Podstatnou součástí každého ŠVP je vzdělávací obsah. V souladu se školským zákonem a s RVP PV by měl být uspořádán do ucelených částí v podobě integrovaných bloků ve flexibilním uspořádání. Tento způsob vyhovuje psychologickým i didaktickým specifikům vzdělávání dětí předškolního věku. Integrované bloky jsou příležitostí přirozeně skloubit základní požadavky na vzdělávání dětí předškolního věku, umožňují nabízet dětem různorodé činnosti a příležitosti. Mateřská škola si integrované bloky navrhuje a zpracovává různým způsobem a v různých formách. Názvy integrovaných bloků volí škola v souladu s jeho zaměřením. Tyto bloky by měly být obecnější povahy. Jejich konkretizaci provádí učitelé v rámci plánování ve třídě.
Při zpracování vzdělávacího obsahu daného RVP PV do podoby integrovaných bloků je třeba si uvědomit, že:
vzdělávací oblasti RVP PV nejsou integrované bloky;
integrované bloky je třeba vytvářet tak, aby zasahovaly do více vzdělávacích oblastí, jsou vzhledem k nim průřezové;
do každého integrovaného bloku jsou přiřazeny takové OVU, které ho smysluplně vystihují, není cílem, aby v každém integrovaném bloku byly všechny OVU, zároveň se nesmí stát, aby některý OVU nebyl obsažen v žádném z integrovaných bloků;
integrované bloky jsou zpracovány pro celou věkovou skupinu dětí, není třeba je členit pro různé věkové skupiny zvlášť.
Jednotlivé integrované bloky by měly být vytvářeny tak, aby integrovaly všechny vzdělávací oblasti. Přitom může některá oblast převažovat, jiné se může integrovaný blok dotýkat jen okrajově.
Integrovaný blok by měl být vystavěn tak, aby vždy:
přispíval k celkovému rozvoji dítěte (socioemoční, biologický, psychologický);
mělo dítě možnost získávat potřebné dovednosti, užitečné poznatky a zkušenosti;
umožňoval na úrovni třídy plánovat a realizovat pestrou vzdělávací nabídku.
Podněty pro formulování obsahu integrovaných bloků lze najít v RVP PV ve formě očekávaných výsledků učení a v metodické podpoře RVP PV. Konkrétní věcný obsah by měl být volen tak, aby bezprostředně souvisel s přirozeným životem a s konkrétním prostředím dětí, byl jim blízký, pro ně zajímavý a užitečný, vycházel z jejich praktických zkušeností a byl součástí reálného světa, který děti obklopuje. Může se vázat k přírodním jevům i společenským událostem, k tradicím, ke kulturním a sportovním událostem. Může se vztahovat k zaměření mateřské školy. Měl by poskytovat zajímavé podněty k různorodým činnostem.
V ŠVP by měl být tento obsah naznačen jen rámcově, aby měli učitelé dostatek prostoru k tvořivé práci, mohli volně přizpůsobovat věcný obsah konkrétním dětem ve třídě a upravovat jej v souladu s jejich dosavadní poznatkovou zkušeností i s jejich aktuálními zájmy.
Integrované bloky mohou být různě obsáhlé. Jejich počet není stanoven. Může se jednat i o jeden integrovaný blok vázaný k vizi nebo profilaci školy. Příliš mnoho malých samostatných integrovaných bloků však zvyšuje riziko obsahové roztříštěnosti školního vzdělávacího programu.
Flexibilní uspořádání integrovaných bloků bez časového ukotvení by mělo učitelům umožňovat, aby pracovali ve svých třídách pružně, s ohledem na aktuální možnosti, potřeby dětí i výsledky autoevaluace.
Z popisu integrovaného bloku by měl být zřejmý jeho hlavní smysl a účel. Ke každému integrovanému bloku je nutné přiřadit očekávané výsledky učení vzdělávacích oblastí, které mají k danému integrovanému bloku a jeho zaměření přirozenou vazbu.
Je-li integrovaný blok dobře promyšlen a popsán, je zřejmé, k čemu směřuje, co je jeho prostřednictvím dětem nabízeno, učitelem sledováno a podporováno. Učitelé ve svých třídách tak mohou postupovat autenticky, a přitom v rámci školy ve společném duchu.
Integrované bloky v ŠVP jsou závazné. Jejich rozpracování do konkrétní vzdělávací nabídky probíhá v rámci třídního plánování, které není ucelené jako ŠVP, ale jedná se o otevřený pracovní materiál učitelů, který je vytvářen postupně. Učitelé vybírají integrované bloky nebo jejich části podle aktuální potřeby, mohou se k jednotlivým částem integrovaných bloků opakovaně vracet dle situace a potřeb dětí a doplňovat je obsahem vycházejícím z návrhů dětí. Nemusejí všechny části integrovaných bloků uvedených v ŠVP realizovat, ale je nutné sledovat, aby v průběhu školního roku byly naplňovány všechny OVU. V ŠVP je popsán formát třídního plánování, ze kterého je zřejmý obsah a způsob realizace plánu ve třídě.
Plánování ve třídě
ŠVP je společným východiskem pro práci učitelů v rámci jednotlivých tříd. Na jeho základě a v souladu s ním provádějí učitelé plánování ve třídě tak, aby svým obsahem odpovídalo věku, možnostem, zájmům a potřebám dětí v konkrétní třídě. Učitelé plánují průběžně, své plány operativně dotvářejí. Plánování je dokladem systematické práce učitele, mělo by být realizováno ve spolupráci obou učitelů ve třídě. Je důležité, aby při plánování i následné realizaci vzdělávání zohledňovali vzdělávací strategie, podmínky vzdělávání a vzdělávací obsah popsaný v ŠVP. Tím je zajištěna podpora rozvoje klíčových kompetencí a základních gramotností i naplňování očekávaných výsledků učení (OVU) vzdělávacích oblastí.
Plánování by mělo vést učitele k tomu, aby pracoval cílevědomě a systematicky, ale zároveň flexibilně. Měl by neustále konfrontovat plán s jeho realizací (tedy porovnávat, vyhodnocovat, evaluovat). Plánu se ale učitel nemusí celou dobu striktně držet. Učitel by měl využívat příležitostí, které se neočekávaně naskytnou a které dovolují využívat situační učení. Může pružně zařazovat i zcela jinou nabídku, než měl naplánovanou. Takovou, která právě v tom kterém okamžiku děti přirozeně osloví a zaujme. Není nutné zrealizovat všechny naplánované činnosti či témata. To, co se v daný okamžik nehodí, byť je naplánováno, lze přesunout na vhodnější dobu či do jiného tématu, a zároveň nemusí být využito vůbec.
Pružně a volně by měl učitel pracovat i s časem, který si pro dané téma naplánoval. Čas je jen orientační, doba trvání tématu je přizpůsobována potřebám dětí. Jeho realizaci lze dle potřeby prodloužit, či naopak zkrátit.
Z textu RVP PV vyplývá, že za plánování na úrovni třídy zodpovídají učitelé. Do plánování témat a vzdělávací nabídky se zapojují také asistent pedagoga a děti.
Východiskem pro plánování na úrovni třídy jsou poznatky o dětech, s nimiž učitel pracuje. Od jejich potřeb, zájmů a schopností odvíjí přípravu vzdělávací nabídky a prostředí.
Přestože je plánování na úrovni třídy velmi svobodné, jeho důležitým východiskem je, že učitel dobře rozumí nejen ŠVP, ale orientuje se i v RVP PV, rozumí souvislostem. To všechno mu umožňuje volit odpovídající přístupy a vzdělávací strategie, které do plánování promítá.
Plánování ve třídě představuje přípravu učitele na realizaci vzdělávací práce s konkrétní skupinou dětí. Jedná se o otevřený proces. Učitel jej tvoří dle postupu ve vzdělávání dětí a s jejich spoluúčastí. Je žádoucí, aby učitel při plánování ve třídě využíval aktuálních vzdělávacích příležitostí, stavěl při plánování na výsledcích průběžného pedagogického diagnostikování a v nabídce vzdělávání důsledně zohledňoval zkušenosti, individuální zájmy a potřeby dětí, které do plánování zapojuje.
Třídní plánování koresponduje s integrovanými bloky v ŠVP či tématy navrženými na úrovni třídy. Jednotlivá témata a s nimi související vzdělávací nabídku plánují učitelé ve spolupráci s dětmi postupně. Mít před začátkem školního roku podrobně zpracované plány jednotlivých témat dopředu (ve chvíli, kdy neznáme děti, pro které jsme vzdělávací nabídku vytvořili) by bylo velkou překážkou individualizace vzdělávání a zbytečnou prací učitele.
V ŠVP je popsáno, jakým způsobem budou učitelé pracovat se vzdělávacím obsahem a jaké vzdělávací strategie k rozvoji klíčových kompetencí a základních gramotností budou volit na úrovni třídy. Součástí popisu je i představení způsobu plánování, který budou ve třídách uplatňovat. Způsob plánování může být pro všechny třídy mateřské školy společný nebo se může s ohledem na potřeby učitelů v jednotlivých třídách lišit. Je důležité, aby spolu učitelé jedné třídy a asistent pedagoga při plánování vzdělávací nabídky spolupracovali, navazovali na sebe, čemuž přispívá nejen jejich společné plánování, ale i jeho sjednocená forma.
Materiály, které si učitelé v souvislosti s plánováním ve třídě vytvářejí, jsou svojí povahou materiály pracovní, a tedy neveřejné. Pravidla pro jejich formu, podobu či rozsah jsou v kompetenci školy, škola si je definuje v ŠVP. Mohou mít papírovou i elektronickou podobu. V posledních letech se čím dál více osvědčuje elektronická podoba ve sdíleném prostředí, do něhož mají přístup všichni, kdo se na plánování podílejí, své náměty mohou v rámci plánování zapisovat i díky vzdálenému přístupu.
Nejčastěji se v praxi pro záznam plánů používají grafické matice zpracované ve formě tabulek, organizérů, harmonogramů, myšlenkové mapy. Vytvoří-li si dle způsobu své práce učitelé vlastní šablonu pro plánování, rozumí její podstatě, orientují se v ní, je jim při plánování a následné realizaci užitečným pomocníkem.
Důležité je přistupovat k plánování tak, aby jeho samotná forma nebyla pro učitele příliš zatěžující z hlediska administrativy, nezatěžovala je přílišným psaním. Je vyhovující nastínit si téma jen v několika bodech a mít možnost je rozvíjet a dotvářet průběžně podle postupu ve vzdělávání dětí, pracovat s ním volně podle toho, jak se bude situace vyvíjet (jak budou reagovat a spolupracovat děti, jaké příležitosti se naskytnou apod.).
Přizpůsobení vzdělávací nabídky potřebám, zkušenostem a zájmům dětí zajišťují učitelé nejen díky cílenému pozorování, ale také tím, že do plánování a průběžné evaluace zapojují přímo děti samotné. Na základě podnětů od dětí reagují a vzdělávací nabídku upravují.
Ať už téma navrhly děti, nebo je přinesl učitel, přichází na počátku každého tématu fáze, kdy učitel zjišťuje, co už děti o tématu vědí, co by je zajímalo, chtěly by v rámci tématu zažít. Sbírá od nich konkrétní náměty, které následně promítá do plánu vzdělávací nabídky.
Konzultační centrum
Nenašli jste odpovědi na všechny vaše otázky? Neváhejte se na nás obrátit.